Území dnešních Vrahovic bylo osídleno již v prehistorické době. První historicky dochovaná zmínka ale pochází až z roku 1337. Název obce Vrahovice pochází ze slova VRAH, které v staročeštině označovalo nepřítele, jak se můžeme dočíst ve Staročeském slovníku, jehož autorem je Vrahovčan doc. PhDr. František Kopečný, DrSc. Vrah zřejmě bylo rodové jméno prvních obyvatel. V roce 1349 oznámila Věnuše z Drahanovic, že má věno v obci WRAHOWICZ, dnešních Vrahovicích. Téhož roku se potom stali spolumajitelé této obce Ludéř z Ludéřova a Markvvald z Vrahovic. Ve 14.století se událo ještě mnoho majetkových změn. Vedle Vrahovic stála obec Trpenovice, později přejmenovaná na Trpinky. Roku 1466 spojila s Vrahovicemi, jejichž součástí je dodnes. Ke spojení došlo tak, že obě obce měly vždy stejného majitele (nejprve hraběte Mikuláše z Nezdenic). V roce 1492 připadla naše ves Johance z Kravař, která později, v roce 1502, zdědila Kralice. Od ní dostal Vrahovice Vilém z Pernštejna. V roce 1586 se udál velký požár, po němž shořelo několik gruntů, kostel a fara. Díky přispění Jana z Perštejna byl kostel již následujícího roku opraven. V kostele se objevily dva nové zvony, jež nahradily zvony poškozené požárem.
Perštejnům patřila vesnice do roku 1599, kdy ji od nich koupil Joachim Haugvic z Biskupic a na Rokytnici, t.č. hejtman Markrabství moravského. Poté, 30. Května 1637, je koupil Julius hrabě ze Salm-Neuburgu za cenu 43 895 zlatých, po něm v roce 1707 Jan Josef svobodný pán z Rotulu. Jan Bedřich svobodný pán ze Seilernu koupil Vrahovice spolu s Kralicemi na Hané a několika vískami v roce 1725 za 117 000 zlatých. Seilernové byli poslední majitelé Vrahovic. V letech 1830 až 1831 řádila ve Vrahovicích cholera. Mezi léty 1831-7 byl postaven nový kostel. V roce 1848 nastoupil do funkce první starosta Jan Frébort. Postupem času se také začala rozvíjet spolková činnost. Prvním spolkem byl pěvecko-čtenářský spolek Svatopluk (1878), později vznikl Sbor dobrovolných hasičů (1891). Mezi léty 1883-1884 byla postavena škola.
Za I.světové války bojovala řada občanů v Čsl. legiích. Byli to: Bohumil Běhal, Josef Čapek, Vojtěch Černý, Rudolf Halla, Adolf Hanzl, Cyril Hromek, Jindřich Kaštyl, Stanislav Kaštyl, Ladislav Lakomý, Hugo Macek, Mikuláš Michalec, Cyril Mokroš, Alois Navara, Antonín Reichstädter, Alois Řehůlek, Hubert Sekanina, František Skoupil, Alois Stříž, František Stříž, Antonín Studený, Vilém Toufar, Antonín Vacula, Josef Veselý, Jindřich Vincor, Ladislav Vysloužil, Stanislav Vysloužil, Vojtěch Vysloužil a Josef Zdráhal.
Přidat komentář